Historie
Počátky dobrovolných hasičů v obci Liptál spadají do konce 19. století, 
kdy na zdejším panství sídlil baron Maxmilián z Ulm Erbachu. K oficiálnímu založení sboru však došlo až v roce 1905, kdy se tohoto nelehkého úkolu ujal mladý učitel František Plachý. Starostou sboru byl zvolen nadučitel Maxmilián Pilát, František Plachý se stal náčelníkem, podnáčelníky byli jmenováni rolník Emil Otta a obchodník Karel Laštovica. Náměstkem starosty se stal hostinský Jan Kobzáň a dalšími členy výboru Josef Hruška, Jan Laštovica a Pavel Vaculík. Sbor měl 45 zakládajících členů, kteří byli rozděleni do oddílů stříkačů, lezců, ochránců a roce 1910 byla zřízena ještě skupina samaritánů. Hlavními úkoly sboru bylo hašení požárů a ochrana osob a majetku. Dále pak se jeho členové zabývali tělovýchovnou činností, cvičeními s hasičským zaměřením a pořádáním tanečních zábav a divadel pro širokou veřejnost. Spolek se vždy snažil pomáhat i jiným spolkům a osobám. Podporovali např. sirotky po hasičích ze širokého okolí, kteří při výkonu svého povolání přišli o život či se skládali na příspěvek pro jiné sdružení, kterým nebylo štěstí zrovna nakloněno, a to přestože sami žili na dluh. Liptalští hasiči, zejména pak František Plachý, byli i u zrodu tělovýchovné jednoty Sokol v Liptále.
kdy na zdejším panství sídlil baron Maxmilián z Ulm Erbachu. K oficiálnímu založení sboru však došlo až v roce 1905, kdy se tohoto nelehkého úkolu ujal mladý učitel František Plachý. Starostou sboru byl zvolen nadučitel Maxmilián Pilát, František Plachý se stal náčelníkem, podnáčelníky byli jmenováni rolník Emil Otta a obchodník Karel Laštovica. Náměstkem starosty se stal hostinský Jan Kobzáň a dalšími členy výboru Josef Hruška, Jan Laštovica a Pavel Vaculík. Sbor měl 45 zakládajících členů, kteří byli rozděleni do oddílů stříkačů, lezců, ochránců a roce 1910 byla zřízena ještě skupina samaritánů. Hlavními úkoly sboru bylo hašení požárů a ochrana osob a majetku. Dále pak se jeho členové zabývali tělovýchovnou činností, cvičeními s hasičským zaměřením a pořádáním tanečních zábav a divadel pro širokou veřejnost. Spolek se vždy snažil pomáhat i jiným spolkům a osobám. Podporovali např. sirotky po hasičích ze širokého okolí, kteří při výkonu svého povolání přišli o život či se skládali na příspěvek pro jiné sdružení, kterým nebylo štěstí zrovna nakloněno, a to přestože sami žili na dluh. Liptalští hasiči, zejména pak František Plachý, byli i u zrodu tělovýchovné jednoty Sokol v Liptále.V roce 1905 byla zakoupena ruční čtyřkolová stříkačka na koňský pohon do firmy R. A. Smékal, která je dosud majetkem sboru a snad se v blízké době podaří sehnat peníze pro její renovaci. Jelikož práce s ruční stříkačkou byla velice namáhavá a vyžadovala účast většího počtu zdatných mužů, byla v roce 1924 stříkačka opatřena benzinovým motorem. V roce 1910 byla postavena stará hasičská zbrojnice, kde se v současnosti pracuje na zřízení malého hasičského muzea. Během let, kdy byl sbor postupně dovybavován, se začal potýkat s nedostatkem místa ve staré zbojnici a začalo se uvažovat o vybudování větší zbojnice. K tomu došlo až po mnoha letech dohadů, kdy v roce 1965 byl položen základní kámen k novému hasičskému domu, který byl za pomoci nejen hasičů a místního výboru, ale i příspěvků a pomocných rukou i samotných občanů dokončen v roce 1967.
Úkolem sboru bylo, je a bude nejen hasit požáry a zasahovat při jiných živelných pohromách, ale taky vychovávat své nástupce. A proto byl již v roce 1912 zřízen hasičský dorost, jako první ve Vsacké župě, a přihlásilo se do něj 40 mladých chlapců. A v roce 1953 bylo poprvé ustanoveno i soutěžní družstvo žen, které bylo vycvičeno k zásahům jako záloha.
Sbor dobrovolných hasičů v Liptále má za sebou dlouhý a složitý vývoj. I když za dlouhá desetiletí sbor několikrát změnil název a vládnoucí ideologie se ochraně před požáry snažila vtisknout svoji pečeť, jeden rys této organizaci zůstal stále vlastní – obětavá pomoc bližnímu při záchraně životů a majetku, a to bez ohledu na náboženství, politické přesvědčení či výši konta v bance. Právě v tom tkví humánnost hasičského poslání i dnes.
Jak čas plynul a rozrůstala se obec, rozrostla se i členská základna sboru, a to až na současných 105 registrovaných členů. Z tohoto počtu je 72 mužů a 33 žen, včetně dětí. Mladých hasičů ve věku od 4 do 18 let je celkem 25. Vedle již zmiňovaného Františka Plachého (řídíci učitel, zakladatel Sokola a SDH Liptál) se mezi největší osobnosti sboru zařadil také Josef Fiala, jakožto nositel odznaku sv. Floriána a čestný starosta SDH Liptál.
Sbor dobrovolných hasičů v Liptále má za sebou dlouhý a složitý vývoj. I když za dlouhá desetiletí sbor několikrát změnil název a vládnoucí ideologie se ochraně před požáry snažila vtisknout svoji pečeť, jeden rys této organizaci zůstal stále vlastní – obětavá pomoc bližnímu při záchraně životů a majetku, a to bez ohledu na náboženství, politické přesvědčení či výši konta v bance. Právě v tom tkví humánnost hasičského poslání i dnes.
Jak čas plynul a rozrůstala se obec, rozrostla se i členská základna sboru, a to až na současných 105 registrovaných členů. Z tohoto počtu je 72 mužů a 33 žen, včetně dětí. Mladých hasičů ve věku od 4 do 18 let je celkem 25. Vedle již zmiňovaného Františka Plachého (řídíci učitel, zakladatel Sokola a SDH Liptál) se mezi největší osobnosti sboru zařadil také Josef Fiala, jakožto nositel odznaku sv. Floriána a čestný starosta SDH Liptál.